Home

Hluchavkovité výskyt

hluchavkovité - Lamiaceae Květena České republiky

Hluchavkovité rostliny jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny se čtyřhrannou, jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Listy jsou vstřícné, většinou křižmostojné, jednoduché, řapíkaté nebo přisedlé, bez palistů. Květy jsou uspořádány v lichopřeslenech. Květy jsou souměrné, oboupohlavné kvete: erven z v ka: 20 40 cm. p stovan na zahr dk ch, vy aduje kypr , vlhk , na iviny bohat p dy, vyjime n zpla uj

Hluchavkovité (Lamiaceae) Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. tmavě šedá hladká tvrdka je to léčivá bylina výskyt - na rumištích, v křovinách Máta rolní (Mentha arvensis) bylina, 20 - 50 cm vysoká listy řapíkaté, čepel vejčitá nebo kopinatá. HLUCHAVKOVITÉ (LAMIACEAE) pracovní list Naši zástupci hluchavkovitých jsou převážně byliny. Mají čtyřhrannou lodyhu a vstřícné listy. Květy jsou souměrné, mají dva pysky, horní pysk může zakrnět. Pestík je ze dvou plodolistů, plodem jsou čtyři tvrdky (každá z půlky plodolistu). Tvrdky obsahují výrůste Hluchavkovité zápis-vytrvalé byliny a polokeře sčtyřhrannou lodyhou-křižmostojné listy-květy spyskatou korunou, souměrné, pětičetné-plod: tvrdka (srostlé po 4)-aromatické význam: léčivé rostliny koření výroba kosmetik čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Název . latinský název: Thymus serpyllum L. Výskyt . Mateřídouška roste především na suchých slunných stráních, mezích, pasekách a v příkopech, kde tvoří husté a souvislé polštářovité porosty. Dává přednost výživným, neutrálním až slabě zásaditým půdám

Výskyt . Hluchavku nalezneme v křovinách, na rumištích, ve vlhkých lesích, navážkách, na stráních, kompostech, u plotů, zdí a cest, v příkopech a v zahradách. Vyskytuje se v nížinách až po hornaté oblasti. Hluchavka dává přednost vlhkým výživnějším půdám a stinným místům. Obsažené látk Bobovité (Fabaceae), někdy luštinaté (Leguminosae) či vikvovité (Viciaceae), je čeleď dvouděložných rostlin z řádu bobotvaré (Fabales).Název čeledi se odvozuje od rodů bob nebo vikev.Květ má pětičetný kalich i korunu, rozlišenou na pavézu, křídla a člunek.Evoluční vznik této skupiny je pravděpodobně úzce spjat s transformací globální vegetace po hromadném. Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) Hluchavce se jinak přezdívá hluchá či planá kopřiva, planá bazilika nebo mrtvá žíhlava. Tato rostlina dosahuje výšky od 20 do 50 centimetrů a má přímou nevětvenou čtyřhrannou lodyhu. Jde o vytrvalou bylinu, která roste nejen v celé Evropě, ale i v části severní Asie a v Severní Americe Čeleď: hluchavkovité. Je to vytrvalá bylina vysoká do 30 cm. Květy jsou fialově červené až bílé. Má příjemnou vůni. Výskyt. Roste na slunných místech, polích loukách, na skalkách. Najdeme ji na celém našem území, původem pochází ze Středomoří. Hlavním obdobím květu jsou měsíce červenec a srpen, kdy. Některé hluchavkovité rostliny - hluchavky, měrnice ad. Jak vznikl název rostliny. Z latinského uro =pálím (způsobuje podráždění kůže)+ z řeckého di = dva a oikia =dům, dvoudomý (na rostlině jsou samčí i samičí květy). Nežádoucí účinky, kontraindikace, těhotenství, kojení, děti

výskyt: vlhké tropy (orchideje), u nás § zástupci: vstavač májový = Dactylorhiza majalis; střevíčník pantoflíček = Cypripedium calceolus; vemeník dvoulistý = Platanthera bifolia; hlístník hnízdák = Neottia nidus-avis; vanilka = Vanilla planifolia; čeleď: Šáchorovité = Cyperaceae. byliny podobné trávám, silně. Salvia austriaca Jacq. - šalvěj rakouská . Syn.: Salvia distans (Moench) Pohl Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité Status: C1 Popis: Vytrvalé byliny, vysoké až 1m, s přímou lodyhou, v horní části větvenou. Lodyha pýřitá, v horní části hustě žláznatě chlupatá. Přízemní růžice listů přitisklá k podkladu, za květu vyvinutá, listy v růžici řapíkaté, vejčité.

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum L., hluchavkovité) Podrobnosti Výskyt . Mateřídouška je evroý druh rozšířený zejména v jižnějších oblastech, vyhledávající suchá, kamenitá místa až do nadmořské výšky 2000 m. U nás roste na slunných stráních, mezích, železničních náspech a pastvinách Salvia aethiopis L. - šalvěj etioá (habešská, vlnatá). Syn.: Salvia lanata Moench Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité Status: C1, §1, ČK Popis: Statná, zapáchající bylina, s přímou lodyhou, vysokou kolem 1m, bohatě větvenou, vlnatě chlupatou, za květu s vyvinutou růžicí přízemních listů. Listy v růžici a spodní části lodyhy jsou dlouze řapíkaté, s čepelí. Hluchavkovité - Lamiaceae. Klasifikace plevelu. Jednoletý ozimý plevel. Výskyt. Vyskytuje se na všech půdách, s optimem na půdách minerálně a humusem dosti bohatých, kypřených. Zapleveluje pole i zahrady, sady, úhory, rumiště. Nejčastěji zapleveluje víceleté polní pícniny, okopaniny, příp. prořídlé obiloviny

Čeleď: hluchavkovité. Výskyt. Pochází ze Středomoří a v ČR se pěstuje čistě jen jako bylina. V přírodě se nachází splaněná. Popis. Pěstujeme ji na sluných a teplých místech, kde bude chráněna před větrem. Má ráda vápnité půdy. Šalvěj je menší keřík, který dosahuje výšky kolem 50 - 70 cm. Stonek. Výskyt. Hluchavka nachová je v ČR hojná a velice dobře se rozšiřuje, proto je občas považována za plevelovou rostlinu. Vyskytuje se v půdách, které jsou vlhké až vysýchavé, minerálně dosti bohaté.Rostlinu najdeme na kompostech, polních a zahradních kulturách, skládkách, rumištích.Zapleveluje půdy bohatší na dusík, které jsou kypré a s příznivou formou humusu Máta vodní (latinsky mentha aquatica) patří do čeledi hluchavkovité. Je vysoká 20-60 cm, kvete od července do října. Je to vytrvalá bylina. Tvarově bohatá, aromatická. Lodyha většinou přímá, čtyřhranná, chlupatá, načervenalá. Listy vejčité, vstřícné, zubaté. Květy s 5—7 mm dlouhou korunou, světle fialové, kalich chlupatý s dlouhými zoubky. Na konci. Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Charakteristika • zvláště ve starší literatuře též pyskaté • výskyt - na rumištích, v křovinách . Máta rolní (Mentha arvensis) • bylina, 20 - 50 cm vysoká • listy řapíkaté, čepel vejčitá neb Komentáře Výskyt Droga Chemické složení Účinky. Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) Pro svou oblíbenost získala meduňka několikerá označení: včelník, včelanka a melisa, marulka, planá máta i matečník či lemovka. Tato vytrvalá léčivka je původem z východního Středomoří, ale pro její léčebné účinky i.

hluchavkovit Lamiacea

  1. Čeleď. Hluchavkovité - Lamiaceae Latinský název. Lamium album. Lidové názvy. Hluchá kopřiva, planá kopřiva, mrtvá žíhlava, planá bazilika Popis. Hluchavka bílá je 20 až 50 cm vysoká, vytrvalá bylina s přímou a nevětvenou čtyřhrannou lodyhou
  2. Hluchavkovité - Lamiaceae. Klasifikace plevelu. Jednoletý ozimý plevel. Výskyt. V porovnání s hluchavkou nachovou se vyskytuje spíše na sušších stanovištích, zvláště však na živinami bohatých půdách. Roste na polích, úhorech, loukách a pastvinách, v zahradách, vinicích, na rumištích i podél cest..
  3. Bukvice lékařská (Betonica officinalis L.) Čeleď: hluchavkovité Výskyt: teplomilné doubravy a jejich lemy, křovinaté stráně, louky a pastviny od nížin do podhůří. Kvete: VII - VIII. 16.02.2012 08:4
  4. Výskyt. Velmi rozšířená květina, roste na loukách, pastvinách, pasekách, rumištích a světlých lesích. Další rostliny z čeledi: Hluchavkovité. Hlavní strana Všechny rostliny Čeledi Skupiny rostlin Kveten.
  5. Výskyt silic. Silice se v rostlinách nacházejí velice často. Známe asi 3000 druhů, obsahujících silice, z nichž k významnějším patří asi 150 druhů. Zde je několik čeledí, pro které je obsah silic typický: borovicovité (Pinaceae), hluchavkovité (Lamiaceae), zázvorníkovité (Zingiberaceae),.

Výskyt silic . Silice se v rostlinách nacházejí velice často. Známe asi 3000 druhů, obsahujících silice, z nichž k významnějším patří asi 150 druhů. Tak např. hluchavkovité vytvářejí povrchové žlázky - žlaznaté trichomy s obsahem silic. Miříkovité vytvářejí siličné kanálky, zázvorníkovité a pepřovité. Tento příspěvek byl přečten485krát! Čistec roční (Lamiaceae Lindl. - hluchavkovité) je v současnosti na území Prahy vzácným druhem, který se ojediněle objevuje v nezapojených porostech suchých trávníků či ruderálních společenstev.Změnou obhospodařování polí po 2. světové válce tento původně polní plevel sice silně ustoupil, přesto je ve druhé polovině.

HLUCHAVKOVITÉ (Lamiaceae

Hluchavkovité - Lamiaceae. Klasifikace plevelu. Jednoletý časně jarní plevel. Výskyt. Roste hojně v prosvětlených lesích a jejich lemech, na lesních mýtinách a pasekách, v příkopech u silnic a cest, na mezích, rumištích, v sídlištních biotopech, na polích. Vyskytuje se zejména na sušších lehčích půdách. Ajuga genevensis - zběhovec lesní (zběhovec ženevský). Slovensky: Zbehovec ženevský Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité (pyskaté) POPIS: Vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina bez nadzemních plazivých výhonů. Lodyha nevětvená, přímá nebo vystoupavá, 4hranná, na všech hranách chlupatá, více v horní části Čeleď: hluchavkovité. Popis byliny. Původ a výskyt. Mateřídouška obecná osidluje celou Evropu, ale také střední a severní Asii, místa v severní Africe nebo Severní Americe. Rostlině vyhovují stepní lokality, suché stráně, meze, písčiny a louky. Celé koberce mateřídoušky jsou k vidění na skalnatých svazích. Hluchavkovité; Výška: 50-90 cm; Období květu: červenec-září; Růstová forma: vytrvalá rostlina Výskyt: Domovem je Severní Amerika, v Evropě pěstována jako okrasná rostlina. Příspěvek poslal(a) knizniklub 05.03. 2010 12:04:38 (28616 čtenářů

Čeleď: Hluchavkovité: Doba květu: Květen až říjen: Sklizeň: Kvetoucí bylina: květen až říjen: Výskyt: Suché, slunné oblasti, polní cesty, okraje. Dobromysl obecná (Origanum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), která dorůstá výšky až 60 centimetrů. Kvete v období červen až říjen, květy jsou drobné, červené. Stonek je přímý, silně větvený. Listy lysé, vejčité, špičaté. rostliny v magii Stanoviště a výskyt

SCUTELLARIA ALTISSIMA L

mateřídouška obecná :: LÉČIVÁ PŘÍROD

Výskyt Šalvěj se pěstuje na teplých slunných místech, nejlépe na vápencových půdách. Pěstuje se v různých formách a množí se buď ze semen vysetých časně zjara (březen) do pařeniště, kde se předpěstují semenáčky, které se později přesazují, nebo dělením trsů či řízků, které dobře zakořeňují Hluchavkovité (Lamiaceae) česky: šalvěj luční Rozšírenie a výskyt: hemikryptofyt. Rastie na suchších, výhrevných a slnečných stanovištiach, hlavne na lúkach, pasienkoch, pozdĺž ciest. Hojný druh v SR, rozšírený do 1000 m n. m., na zásaditých až slabo kyslých, humóznych, hlinitých a piesočnato-hlinitých pôdac Hluchavkovité; Výška: 50-90 cm; Období květu: červenec-září; Růstová forma: vytrvalá rostlina Výskyt: Domovem je Severní Amerika , v Evropě pěstována jako okrasná rostlina . Monarda didyma - zavinutka podvojn 5. výskyt (+ mapa) 6. zdroje (odkazy) ! ŽÁDNÉ NAKOPÍROVANÉ ZDLOUHAVÉ TEXTY, ALE POUZE ZÁKLADNÍ ODRÁŽKY, KTERÉ OKOMENTUJETE ÚSTNĚ ! PREZENTACE- Hluchavkovité Lilkovité Liliovité Lipnicovité Hvězdnicovité. PŘÍRODOPIS. Přečíst si: Miříkovité , Hluchavkovité; Opsat do sešitu shrnutí a vypsat zástupce (popř. nakreslit i obr.) FYZIKA . Odraz a lom světla - zápis - nalep nebo opiš a překresli do sešitu, prostuduj v učebnici. Učebnice s. 101 cv. 1+2, s. 104 cv. 2+3, s. 106 cv. 1 + 2 - promysli odpovědi a řešení

Hluchavkovité Lamiaceae Hluchavkovité (Lamiaceae) (pyskaté, dříve Labiatae) Dvouděložné byliny, vzácně i keře nebo stromy. Lodyha bývá čtyřhranná. Listy jsou vstřícné. Květy jsou souměrné, oboupohlavné a nejčastěji rostou ve vrcholících. Plod je tvrdka, vyjmečně peckovice nebo malvice Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum L.) Čeleď: plavuňovité (Lycopodiaceae) Lidové názvy: vlčí chvost, vlčí noha, zaječí opratě, mech, vidlačky Popis: Je to vytrvalá bylina s plazivou, i přes metr dlouhou lodyhou, která se vidličnatě větví v kratší lodyhy a hojně kořenuje.Lodyhy jsou v dolní části hustě listnaté, v horní části - pod výtrusnými klasy. Hluchavkovité - Lamiaceae. Klasifikace plevelu Jednoletý ozimý plevel. Výskyt V porovnání s hluchavkou nachovou se vyskytuje spíše na sušších stanovištích, zvláště však na živinami bohatých půdách. Roste na polích, úhorech, loukách a pastvinách, v zahradách, vinicích, na rumištích i podél cest Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Výskyt: Barva květů: modrá, modrofialová. Sběr: kořen, na jaře nebo na podzim, kvete červen až září. Sušení: v tenké vrstvě ve stínu do teploty 40°C. Lidové názvy: Magie bylinek: Signatura: kořen, vřetenovitý s hnědým povrchem a masitým žlutým vnitřke

hluchavka bílá :: LÉČIVÁ PŘÍROD

Čeleď: Hluchavkovité (Laminaceae) Lidové a jiné názvy Bajkalský skullcap, huang chin, skull cap, wogon. Historie V oblastech svého výskytu patří mezi dlouho používané léčivky. První zmínky o něm nalezneme již v Shen Nongově kánonu léčivých rostlin, který vznikl za vlády dynastie Han (25 - 220 n. l.) Hojník horský ( Sideritis scardica Griseb ) čeleď Lamiaceae ( hluchavkovité ) roste ve výšce 1500 metrů nad mořem, v čistém prostředí malebné přírody. Jeho výskyt je rozšířen pouze v určitých oblastech pohoří Rodopy - Bulharsko, Řeck , Turecko Výskyt. Dobromysl pochází ze Středomoří, západní a jihozápadní Eurasie. Rozšířila se ale i do ostatních částí Evropy a do Ameriky, kde zplaněla. Často se pěstuje v zahradách, ale nalezneme ji i v křovinách, ve světlých lesích, na pasekách, na slunných stráních. Roste na mělkých, spíše alkalických půdách Opis. Majorán záhradný je jednoročná, niekedy aj dvojročná bylina s priamou, rozkonárenou stonkou a protistojnými, oválnymi listami. Drobné, biele kvety tvoria husté strapce, ktoré sú stopkaté a vyrastajú v pazuchách listov. Plody sú tvrdky a úplne dozrievajú len v teplých oblastiach

Bobovité - Wikipedi

  1. Čeleď: Pyskaté (hluchavkovité) Výskyt: na březích potoků, v příkopech, nebo se pěstuje v zahradách. Pěstování: Při pěstování je nutné rostlinu ohradit, protože se rychle rozrůstá. Snese plné slunce i polostín, má ráda vodu a úrodnou půdu. Na podzim je dobré ji hodně ostříhat, protože na jaře vyrostou mladé.
  2. Květy hluchavkovité v 5 až 10 květých lichopřeslenech, kalich šedofialový, kvete červenec až srpen tvrdka Původ Jižní Evropa Výskyt a biotop humózní, lehká půda, suché a slunné stráně, od Kanárských ostrovů přes Středozemí až do Přední Indie Využití hodí se k obrubě cest a chodníkům, od růží odhán
  3. Hluchavkovité (pyskaté) Thymus serpyllum L. sp. aggr. Iránu, do Himaláje a střed. Číny; izolovaný výskyt je v Africe v pohoří Atlasu a Etiopii. Zavlečené v Sev. Americe. - Drogou je kvetoucí nať (Herba serpylii), tj. nepřekvetlé, hustě olistěné části rostlin, bez dol. zdřevnatělých a bezlistých částí stonků.
  4. Klíþová slova: hluchavkovité; vyšší dvouděloţné rostliny; stavba rostlin ANNOTATION This thesis introduces plant species from the Lamiaceae family, which often occurs in free nature of Czech Republic. The thesis is focused on a individual species of plants and their main characteristic differences
  5. Klasické gymnázium Modřany, Kvinta D, 2006/2010. Hl. znaky. Zástupce. Lekninovité. Vodní či bahenní rostliny, Řapíkaté listy přímo z oddenku, velké květ
  6. Saturejka horská je vytrvalý polokeř z čeledi hluchavkovité. Dorůstá výšky kolem 10 až 40 centimetrů. Lodyha je úzká a poléhavá, po celé její délce vyrůstají úzké zašpičatělé lístky s výrazně vyniklou žilkou uprostřed

Hluchavka bílá - Anamneza

Mateřídouška - Herba

Je to jednoročná kríčkovitá bylinka, vzpriamená, rozkonárená a voňavá, s vajcovitými, celistvookrajovými listami. Biele, žltkasté, alebo červenkasté kvety, dlhé 7 - 15 mm. Bazalka má vyše 40 druhov, medzi najznámejšie patrí bazalka pravá, malolistá, veľkolistá, červenolistá, špeciálne pre svoju vôňu sú vypestované odrody citrónovej, či škoricovej bazalky Levandule lékařská (Lavandula angustifolia, levandule klasnatá, levandule širokolistá nebo levandule úzkolistá) je trstnatý silně vonící polokeř (krásná středomořská bylinka, má ráda slunné stanoviště) dorůstající výšky cca 60cm s výraznými fialovými květy a charakteristickou výraznou aromatickou vůní Rýmovník se řadí do řádu hluchavkotvaré (Lamiales), čeledi hluchavkovité, dříve pyskaté (Lamiaceae, dříve Labiatae), rodu molice (Plectranthus), který zahrnuje kolem tří set padesáti druhů.Jako rýmovník se označuje více druhů, např. Plectranthus amboinicus na stránkách zahradnictví uváděný často jako citronový nebo eukalyptový rýmovník, nebo Plectranthus. Lamiaceae (hluchavkovité) Správce: vaclav . Zobrazeno: 6234x. Detaily druhu Galerie (5) Videa (2) Komentáře (0) Synonyma: Eusteralis stellata. Výskyt: Pochází z jihovýchodní Asie a severní Austrálie, včetně ostrova Nová Guinea. Obvyklá výška až 30 cm. Popis. Forma: Stonková rostlin Detailní popis produktu. Hojník horský ( Sideritis scardica Griseb ) čeleď Lamiaceae ( hluchavkovité ) roste ve výšce 1500 metrů nad mořem, v čistém prostředí malebné přírody. Jeho výskyt je rozšířen pouze v určitých oblastech pohoří Rodopy - Bulharsko, Řecko , Turecko Makedonie

Kopřiva dvoudomá - účinky na zdraví, co léčí, použití

Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. Některé bílkoviny jsou ve svém řetězci tvořeny seskupením aminokyselin, které jsou podobné úsekům jiných bílkovin, různých druhů potravin, popřípadě inhalačních alergenů (pyl, roztoči) Černohlávek obecný, latinsky Prunella vulgaris, je vytrvalá léčivá bylina s tenkým větveným oddenkem, ze kterého vyrůstá lysá chlupatá čtyřhranná 5-30 cm vysoká lodyha.Listy jsou řapíkaté, křížmostojné, květy mohou být fialové, růžové, vzácně bílé. Jsou pyskaté s pětizubým kalichem a pětičetnou korunou Slovníček . příkladový obrázek. A. acidofilní, acidofyt - vyžadující kyselý substrát . alkaloid - dusíkatá organická látka, většinou zásaditá, která vytváří s kyselinami soli. anemochorie - rozšiřování diaspor vzduchem; rostlina rozšiřovaná vzduchem - anemochor. antropofyt - druh vázaný svým výskytem na člověka a jeho činnost a člověkem také šířen

Krytosemenné rostliny - Biomach, výpisky z biologi

Školní vzdělávací program KALIMANTAN Základní škola Lipůvka 642 5.2.5.3. Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu - 2. stupeň: Přírodopis jako věda o živých soustavách je zastoupena v učivu druhého stupně botanikou, zoologií, biologií člověka, geologií a ekologií - výskyt - mladé listy , stonky , nezralé plody o zásobní - ukládání cukrů,tuků,bílkovin - kořeny,hlíza,oddenek,cibule - parenchym nebo sklerenchym o vyměšovací - zvláštní skupina buněk vylučujících různé látky (meduňka - nektar , pampeliška

Hojník horský ( Sideritis scardica Griseb ) čeleď Lamiaceae ( hluchavkovité ) roste ve výšce 1500 metrů nad mořem, v čistém prostředí malebné přírody. Jeho výskyt je rozšířen pouze v určitých oblast hluchavkovité. Původ: Výskyt byl zaznamenám v Africe a na jihu Ameriky. Pěstována je však již od starověku, do střední Evropy se dostala v 16. století. Popis: Dosahuje výšky od 20 až do 60 cm. Jedná se o jednoletku. Je stálozelená rostlinka s aromatickou vůní

Salvia austriaca - šalvěj rakouská Lamiaceae

  1. Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) byliny se čtyřharnnými stonky a vstřícnými listi; výskyt: teplé a suché oblasti; mnohé druhy produkují vonné silice; sbírají se jako léčivé rostliny nebo jako koření; mají oboupohlavné květy; plodem je tvrdka; Mezi nejvýznamnější zástupce patří: a) z pěstovaných: levandule.
  2. Hojník horský ( Sideritis scardica Griseb ) čeleď Lamiaceae ( hluchavkovité ) roste ve výšce 1500 metrů nad mořem, v čistém prostředí malebné přírody. Jeho výskyt je rozšířen pouze v určitých oblastech pohoří Rodopy - Bulharsko, Řecko , Turecko. Čaj je příbuzný s šalvějí či levandul
  3. Čeleď: hluchavkovité Rod: ořechoplodec Charakteristika Typ dřeviny opadavý polokulovitý keř, dorůstá výšky okolo 1 m a roste spíš do šířky než do výšky Výskyt a biotop Evropa, výborně snáší sucho a slunce, má rád propustné půdy, které mohou být chudé na živiny.
  4. erálně a humusem dosti bohatých, kypřených. Zapleveluje pole i zahrady, sady, úhory, rumiště. Nejčastěji zapleveluje víceleté polní pícniny, okopaniny, příp. prořídlé obiloviny
  5. ovat. Vratič hmyz pouze neodpuzuje, je i potravou řady druhů býložravého hmyzu. Výzkumy doložily, Máta je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu máta (Mentha)

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum L

  1. Čeleď: Hluchavkovité: Doba květu: Září: Sklizeň: Horní výhonky při rozkvětu: Základní znaky: Hranatá, chlupatá lodyha, vstřícné uspořádání list
  2. Existuje přibližně 40 druhů levandule, v našem prostředí se nejčastěji pěstuje levandule úzkolistá. Jde o rod rostlin patřící do čeledě hluchavkovité. Možná vás překvapí, že do ní spadá také bazalka, máta, šalvěj nebo mateřídouška. Levandule má s těmito bylinami mnoho společných rysů, včetně pestrého.
  3. Původní výskyt + hospodářská výstavba . Výška až 50 metrů . Nahosemenné rostliny: Jehličnany. Borovice lesní: U nás velmi rozšířený strom (17,0 %) Nahosemenné rostliny: Jehličnany. Mákovité, Bobovité, Brukvovité, Miříkovité, Hluchavkovité, Lilkovité a Hvězdnicovité.

Silice a jejich výskyt. Silice jsou v rostlinách obsaženy ve velkém množství. V současné době známe přes 3 000 druhů silic. Nejvýznamnějších je kolem 150 druhů. Typické jsou pro nás silice: Hluchavkovité například vytvářejí povrchové žlázky. Miříkovité vytvářejí siličné kanálky a zázvorníkovité a. zaměřením na jejich charakteristiku, výskyt a pouţití v praktickém ţivotě. Nakonec jsou popsány návrhy zařazení tématiky čeledi do výuky podle Rámcových vzdělávacích programů a vybrané didaktické metody vyuţívané v rámci výuky na školách. 2.1 Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae

Salvia aethiopis - šalvěj etioá Lamiaceae

  1. Výskyt: Rozšířená po celé Evropě. U nás roste hojně v křovinách, příkopech, na rumištích, na stráních a u plotů. Pěstování: Vyžaduje slunné stanoviště, vlhčí a propustnou půdu. Sběr, sušení: Drogou je květ - flos lamii albi. Květy se sbírají vytrháváním jednotlivých rozvinutých květů
  2. Šalvěj lékařskou lidově nazývanou také babí břich, babské ucho, Sylva (pravděpodobně od latinského salvare - léčit), smrtky, nebo také koníčky či kadidlovník, zařazujeme do čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Silně aromatický, vytrvalý, krátce rozvětvený polokeř dorůstá do výšky 20-70 cm. Svými plstnatými šedozelenými listy je příjemný na dotek
  3. Záměny: Zaměnitelný je za příbuzný cizokrajný krtičník zlatožlutý (Scrophularia chrysantha), ten se odlišuje semeníky a tobolkami žlaznatými, kalichem dlouze chlupatým a vrcholíky i za plodu jen krátce stopkatými.Listy jsou poněkud podobné na některé hluchavkovité rostliny, především na pitulníky nebo hluchavku skvrnitou
  4. Hrách setý (Pisum sativum L.) Čeleď: bobovité (Fabaceae) Popis: Je to jednoletá bylina, zcela lysá a sivě nebo žlutavě zelená. Lodyhu má jen na spodu chudě rozvětvenou, chabou, poléhavou nebo šplhavou, hranatou a 50 až 200cm dlouhou

rosmarinus officinalis (lat.), jiným názvem i rozmarýna lékařská Popis: Rozmarýn lékařský je stálezelený keř z čeledi hluchavkovité. Má čárkovité, kožovité a svrchu tmavé a lesklé, vespod šedavé listy. Květenství tvoří liché klasy v úžlabí horních listů, složeny jsou z 5 až 10 květů. Kalich je zvonkovitý, dvoupyský. V dospělosti dosahuje výšku. Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité. Kvete: červenec - říjen. Dorůstá do 5 - 25 cm. Lodyha je čtyřhranná, vždy dvě hrany jsou k sobě sblížené. Listy jsou vejčité, řapíkaté, vrchní listy jsou přisedlé ke květu

Salvia austriaca - šalvěj rakouská | Lamiaceaehluchavka bílá :: LÉČIVÁ PŘÍRODABazalka pravá - slnieckovasrdečník obecný :: LÉČIVÁ PŘÍRODAČernohlávek obecný :: Houbař VénaMákovité

Hluchavkovité, Lamiaceae: historie Výskyt nahoru; Jejím domovem je pouze pár čtverečních kilometrů pohoří Sierra Mazateca v Oaxace, kde ji používají Mazatékové při šamanských rituálech. Na šalvěji divotvorné je zajímavé, že je botanicky považována za produkt lidského pěstění. Divoce už zřejmě nikde neroste. Phalaenopsis je nejčastějším pěstovaným orchidejím druhem, známe 60 druhů této rostliny. Jejich přirozený výskyt je v oblastech tropické Asie, Číny, Indie, Nepálu, Indonésie, Nové Guinei. Krása orchidejí je téměř nevyčerpatelná, jsou něžné a křehké, pokud je někomu více informac Výskyt. Původní oblast, kde byla tato bylina rozšířená, je Středozemí a Malá Asie Meduňka lékařská - nať. Meduňka uklidňuje mysl a rozveseluje srdce. arabský lékař Aviceus. Historie + Výskyt: Pochází z východního Středozemí. Již od starověku se jedná téměř o magickou. Perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene) na prstnatci májovém (Dactylorhiza majalis), PR Chvojnov, Milíčov u Jihlavy [JI], 28.5.2015, foto Vojtěch KodetRosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), PR Chvojnov, Milíčov u Jihlavy [JI], 28.6.2015, foto Vojtěch KodetBledule jarní (Leucojum vernum), PP Stržená Hráz, Mnich [PE], 28.3.2014, foto Vojtěch Kode Muña Muña: Bylina byla poprvé popsána již v XVII století španělskými kronikáři, působícími na území dnešního Peru jako bylina velmi podobná oregánu, ale s menšími lístky více jasné zelené barvy, s bílými květy podobnými kapustě, ale menšími a velmi.

  • Partnerský program youtube.
  • Prasklina na bradavce kojeni.
  • Excel mapy.
  • Herní stůl 4 v 1.
  • Basketball cz.
  • Gel na obočí rossmann.
  • Ghs09.
  • Iphone 8 plus rose gold.
  • Bělící pásky.
  • Divadlo na vinohradech nejlepší představení.
  • Únosnost jílovité zeminy.
  • Audiokniha jako dárek.
  • Mišpule pravokořenná.
  • Bolest uvnitř zápěstí.
  • Snídaně v diete.
  • Autosedačka caretero mokki.
  • Nejlepší olejové barvy.
  • Miskolc maďarsko zajímavá místa.
  • Předplatné časopisu maminka.
  • Tena mens pants level 3.
  • Biokill plzen.
  • Granuloma anulare.
  • Hepatitida wiki.
  • Unicredit bank kreditní karta.
  • Výroba kontejnerů ostrava.
  • Vchodové dveře 150 cm.
  • Pronájem nákladního auta s řidičem.
  • Dres real madrid 2017/18.
  • Dc komiksový komplet facebook.
  • Bíle podsvícená klávesnice.
  • Mops černý.
  • Psí hřiště praha.
  • Flo rida dancer.
  • Skeet ulrich riverdale.
  • Mexiko unosy.
  • Překročení rychlosti o 40 km mimo obec.
  • C2c technika háčkování.
  • Krkonoše wikipedie.
  • Platnost ochranné známky.
  • Lchf dieta diskuze.
  • Základní instinkt 2 online.